Co nejspíš nevíte o čárových kódech 

Jsou tu s námi už spoustu let, setkáváme se s nimi téměř denně a v logistice, doručování a nákupech představují obrovskou pomoc. Řeč je tentokrát o čárových kódech. Kde se černobílé pruhy s čísly vzaly? Vzešly z písku. Bez nadsázky. 

Za čárové kódy díky vám, bratři 

Svět vděčí za čárový kód Američanovi Normanu Josephu Woodlandovi. Právě ten totiž první čárový kód před téměř sedmdesáti lety poprvé nakreslil. Na pláži do písku. Woodland býval skautem a jak později, když byl na svůj patent tázán, vysvětloval, jeho původní představa měla blízko k morseovce. V jednu chvíli ale potáhl prsty trochu víc než zamýšlel, z teček se staly čárky a nápad na budoucí patentovaný kód – jehož revoluční povahy si byl Woodland dobře vědom – byl na světě. Spolu s kolegou vynalezli i první čtečku čárových kódů. Zajímavostí pro největší fanoušky historických faktů budiž to, že Woodlandův kód nebyl černobílý, jak jej známe dnes, ale bíločerný – s bílými čísly a pruhy na černé etiketě. 

Třebaže Woodland přišel s nápadem už v roce 1952, k masovému zavádění čárových kódů a čteček čárových kódů do obchodů došlo až v osmdesátých letech. V někdejším Československu jsme národní prefix získali jako první ze států východního bloku. Kód jakéhokoliv zboží, které se od té doby u nás vyrobí nebo opatří čárovým kódem, začíná čísly 859. Následující čtyři čísla pak od sebe odlišují jednotlivé výrobce. Například číslice 4404 reprezentují v čárových kódech od roku 1984 Plzeňský Prazdroj a číslice 3837 náleží od roku 1987 společnosti Vitana. 

Detailní informace získáte na stránce české divize světové společnosti GS1, které mimo jiné veškerá činnost spjatá s implementací a registrací čárových kódů náleží. 

Čárové kódy dříve a dnes 

Co se tisku týče, první čárové kódy byly vytištěné běžným polygrafickým způsobem. Ten se používá často také dnes. Najdete “jej” na každé papírové etiketě nebo obalu. S rozvojem obalových materiálů, především s rozmachem různých plastových fólií, se dostaly do popředí také termotransferové tiskárny. Méně obvyklé je použití ink-jetu a laseru. 

Nejrozšířenější a nejpoužívanější je z celé velké rodiny čárových kódů ten s názvem European Article Number, zkráceně EAN-13. Jak zkratka napovídá, kromě černých pruhů různé tloušťky a rozestupů obsahuje také třináct číslic. V popularitě mu však pomalu a jistě začíná “šlapat na paty” QR kód, sestávající z bílých a černých čtverců, který umožňuje kódovat podstatně obsáhlejší množství dat. 

Kódy jako malované

Řešíte, jak své výrobky co nejspolehlivěji a nejefektivněji opatřit kódem? Ptejte se v Liftecu.